Jsou výjimky – obchodníci, motivovaní vysokou provizí, ředitelé firem s bonusy a podíly na zisku, lidé, kteří svoji práci milují nebo ji berou jako poslání a peníze neřeší. Asi se shodneme na tom, že naprostá většina lidí pracuje pro peníze a musí je práce i těšit. Ti, kteří pracují pro ostatní, většinou velké peníze nevydělají. Všude je nějaký strop nebo šéf, který hlídá, zda by někdo jiný nepracoval levněji, lépe…

Mnozí manažeři časem vyhoří a nemají sílu rozjet něco svého

pocit frustrace, strach z budoucnosti, pocit vyhoření. Přesto setrvávají v práci, která je dlouhodobě nebaví a kde nejsou dostatečně oceněni. A je to logické, máme strach ze změny, kroku do neznáma. Proč nás ve škole neučili větší odvaze a současně i zodpovědnosti za svůj život? Škoda, že mezi povinnou literaturu nepatřila knížka od Napoleona Hilla „Myšlením k bohatství“, dodala by nám odvahu.

Před sedmi lety jsem viděla britský dokument o hospicu pro dlouhodobě nemocné. Století staříci a stařenky bilancovali, co by v životě udělali jinak, když by dostali šanci něco změnit. Řekli, že by více riskovali, aby dosáhli svých snů a přání – ať už profesních nebo osobních. Dokument byl poměrně obsáhlý a zabýval se i jinými tématy, ale tohle mi utkvělo v hlavě a stalo se spouštěčem pro moje úvahy začít tehdy podnikat.

V mládí je snadnější riskovat, třeba i neuspět

ALE aspoň se o to pokusit. Je to snadnější než v pozdějším věku (nebo po návratu z mateřské), kdy nás nahradí levnější nebo mladší  kolega. A kdybychom se přesto důchodu profesně dožili, stejně nám nebude stačit pokrýt základní výdaje.

Čím jsem starší, věřím, že je důležité občas zariskovat i si namlátit hubu i něco ztratit, ale mnohem více získat. Hlavně pak vystoupit ze své komfortní zóny a dělat věci jinak, otevřít se novým věcem, lidem.

Ve svém okolí potkávám mnoho skvělých a supr talentovaných lidí, kteří postupem času začínají cítit frustraci z práce. Někdy je to blbá nálada na pracovišti, jindy moc práce za málo peněz, spojuje je jedno – mají strach ze změny. Přestože to jsou právě pohodlnost, neochota vystoupit ze své komfortní zóny a neustálá hra na jistoty, které představují nejčastější zabijáky úspěchu, profesní evoluce a RADOSTI.

Skoro žádný úspěšný podnikatel nevydělal peníze hrou na jistotu

v nějaké fázi musel zariskovat. Je těžké naučit se zpracovávat vlastní obavy a strachy, které provází úvahy o změně zaměstnání. Vždy si v takové situaci vzpomenu na člověka padajícího do vody, který se sice namočí, ale proud ho dovede do míst, kam by se normálně nedostal. Získá možnost naučit se nové věci, potkat nové lidi, najít třeba práci svých snů, vydělat peníze. Protože všechno je relativní, nebojme se nových věcí a investujme čas do nových zkušeností.

Autor článku: Pavla Temrová
Certifikovaná realitní makléřka

The post Velké peníze se v práci vydělat nedají, chce to odvahu zariskovat a mít trochu štěstí. appeared first on Pavla Temrová | Osobní realitní makléřka Praha.

Developeři čelí komplikacím s územním plánem a povolováním staveb, což způsobuje časové průtahy a růst cen. Týmy lidí, kteří na tom všem pracují nejde ze dne na den vyhodit a přivolat třeba za tři roky. Rostoucí ceny pozemků a jejich úbytek, stavební práce, zájem zahraničních investorů, to vše má za následek doslova raketový růst cen nových bytů v Praze. Pro zájemce o nákup bytu je frustrující pozorovat nárůst cen nemovitostí, který v uplynulých dvou letech dosáhnul v Praze a Brně i více než 10 % (hlavně pak u novostaveb) Nízké úrokové sazby hypoték jsou jim jen slabou útěchou. Nové bydlení se stává pro mladé rodiny nedostupným, a proto mnozí volí raději bydlení mimo město a delší dojíždění za prací. Z tatínků se pomalu stávají taxikáři a z maminek zelené vdovy, které žijí v zeleni, ale celý den sami. Na lepší časy se neblýská, ale řešení existuje!

Hledejme nové cesty, čas do nich vložený se vyplatí!

Češi jsou konzervativní. Neradi měníme práci, neradi se stěhujeme, nejsme zvyklí cestovat, jako tomu je třeba v Americe. Možné řešení může představovat větší FLEXIBILITA a otevřenost k novým věcem.

Příklad

Nový byt v Praze o rozloze cca 90 m2 se dá pořídit cca za 5 mil. korun. V uvedené ceně se bude nacházet spíše v některé z okrajových lokalit širšího centra Prahy ve větším bytovém domě. Takovýto byt se dá pronajmout za cca 18 tisíc měsíčně. Pokud někdo hledá podobný byt, lze toho dosáhnout i jinak: Typově podobný byt si pronajmout, k tomou koupit menší byt o rozloze 40m2 a ten sám pronajímat. Tento malý byt můžeme pořídit od cca 3 milionů a pronajmout ho za 12 tis. Za zbylé peníze koupit chalupu, která se dá ve středočeském kraji (v rozumném stavu) koupit cca od 2 milionů. V tomto konkrétním případě by rodina hledající vlastní byt do 5 mil. mohla bydlet v typově stejném bytě (ale v pronájmu), současně s tím si koupit menší byt (a ten pronajímat) a za zbylé peníze pořídit třeba chatu nebo chalupu.

Z hlediska pořizovací ceny se stále jedná o 5 milionů. Současně s tím peníze za vlastní pronájem nejsou v takovém případě vnímány jako „placení do cizího“, protože se nám vrátí peníze z našeho vlastního bytu, který ihned po nákupu pronajmeme (a hypotéku tak bude platit nájemník). Ale především, z pohledu osobního užitku může víkendový dům významně ovlivnit kvalitu života mnohých rodin, které žijí v rušných a jinak zatížených lokalitách. Do celé této hry samozřejmě vstupují pořizovací náklady, detailní propočty jednotlivých částí uvedené „stavebnice“, naše finanční možnosti a schopnost dosáhnout úvěru.

Scénářů a cest, jakými se lze vydat je mnoho, jen je někdy nevidíme. Je na každém z nás hledat a najít to správné s ohledem na naše potřeby a přání a hlavně, nebát se dělat věci někdy jinak a především se vzdělávat ve věci nejen finančí ale i realitní gramotnosti.

1.2.2017, Autor: Pavla Temrová
Certifikovaná realitní makléřka

The post Jak hezky bydlet a nekrást? Najít byt za rozumnou cenu je problém appeared first on Pavla Temrová | Osobní realitní makléřka Praha.

–  VIDEO ZÁZNAM ZDE  –

The post Investování do nemovitostí – záznam z konference Trading Expo 2016 appeared first on Pavla Temrová | Osobní realitní makléřka Praha.

Podle serveru Independent ještě před dvěma měsíci Londýn vycházel jako místo s nejvyššími náklady na bydlení a pronájem kanceláří na světě. Roční nájem bytových a kancelářských prostor stál v průměru neuvěřitelných 80 tisíc liber (asi 3 miliony korun) na osobu (viz. obrázek níže).

Tento týden se však Britská libra v důsledku výsledků referenda dostala na vůbec nejnižší úroveň za více než třicet let, když se propadla vůči dolaru o více než deset procent.  V Londýně je podle agentury Empy Homes v současné chvíli 22 tisíc prázdných nemovitostí. Většina z nich přitom patří zahraničním investorům, kteří v nich při jejich nákupu spatřovali bezpečnou investici, spatřují ji i nadále?  A nebo, čistě hypoteticky, začnou nemovitosti prodávat, aby nakoupili jinde…

S napětím budu sledovat názory odborníků na danou problematiku.

Autor:
Pavla Temrová

The post Ovlivní odchod Británie z EU ceny nemovitostí u nás ? appeared first on Pavla Temrová | Osobní realitní makléřka Praha.

Dnes může díky elektronickým dražbám zkusit štěstí každý, má-li na složení kauce. V pohodlí z tepla domova bez nutnosti kamkoliv cestovat, stačí prokázat totožnost, zaslat dražebníkovi peníze na účet a pak přistoupit k počítači. Výsledkem je, že draží lidi, pro které by účast v kamenné dražby byla z důvodu vzdálenosti nemožná. Je to jistě skvělá příležitost a rovné šance pro každého.

Pro méně zkušené může nastat problém ve chvíli, kdy účastník neovládne emoce nebo podlehne davové psychóze a vydraží nemovitost za cenu vyšší, než je tržní cena. Problém se ukáže obvykle až ve chvíli, když nevyjde financování. Propadlá kauce pak může hodně zhořknout na jazyku.

Ti zkušěnější v takové situaci nevěřícně kroutí hlavou. Není ničím neobvyklým, že se byt v Praze s vyvolávací cenou 2 milionů  a odhadem 3 mil. vydraží za 6 mil, přestože by jej realitka prodala maximálně za 4. Můj známý mi nedávno vyprávěl, kterak se pokoušel vydražit nemovitost v pražské Troji za vyvolávací cenu 8 mil. Jaké bylo jeho překvapení, když se cena vyšplhala až k 18 milionům a překonala tržní nabídku realitek. Sám se účastnil v životě desítek dražeb a šílenství dnešní doby nepamatuje.

Zvýšit šanci v dražbě lze různými způsoby, třeba se zaměřit na opakované dražby, které začínají na polovině odhadní ceny a dále pak na regiony, ve kterých není tak silná kupní síla. Vydražit nemovitost v Praze za rozumnou cenu se v dnešní době rovná výhře v loterii, ale není to nemožné. Způsobem, jak toho dosáhnout je velká hotovost a zaměření se na dražby s vysokou vyvolávací cenou, u kterých je podstatně menší konkurence, což si může dovolit jen hrstka vyvolených. To nezní příliš pozitivně pro obyčejného smrtelníka, hledajícího „normální“ středně velký byt za výhodnou cenu, který spoléhá na předhypoteční úvěr.

Existuje ale další, často neznámý zdroj levných nemovitostí. Je jím dražba instituce, která tyto události příliš neprezentuje, a proto se jí většinou účastní jen minimum účastníků. Je to překvapivě finanční úřad. Ten vykonává daňové exekuce prodejem nemovitostí. V případě takové dražby pak činí nejnižší dražební podání dvě třetiny stanovené ceny a konkurence je obvykle mnohem menší. Při opakované dražbě už je to pouze polovina stanovené ceny. Jak se ale o takové dražbě dozvědět? Podívejte se na server finančí správy

Tématu dražeb jsme se detailně věnovali v deváté kapitole knížky.  Neuškodí připomenout si pár věcí, na které je dobré se připravit.

• při dražbě platí daň z nabytí (4%) kupující
• pleticha je trestná, hrozí za ní až čtyři roky „natvrdo“.
• stále obývané nemovitosti jsou rizikové
• nespoléhejte na fotky, pokud není možná prohlídka, realita může být úplně jiná.
• exekutorské dražby jsou všechny uveřejněny na webu portaldrazeb.cz
• veřejné dražby jsou na webu centralniadresa.cz
• tradiční hypotéku na dražbu nedostaneme, ale lze získat předhypoteční úvěr, který se po zápisu nového vlastníka do katastru převede na hypotéku.
• do terénu nechoďte nikdy sami. Viděla jsem na vlastní oči dospělého chlapa brečet poté, co vydražil činžovní dům, na který neměl peníze. Nechal se strhnout davem a přihazoval a přihazoval, až vydražil. Řešením je brát si sebou doprovod, který funguje jako studená sprcha a nucený odvod domů ve chvíli, kdy se cena přehoupne nad naše možnosti.

Krásné letní večery a rozum v hrsti,

Pavla Temrová

The post Jak dražit a nezešílet appeared first on Pavla Temrová | Osobní realitní makléřka Praha.

Pokud se rozhodnete hypotéku řešit sami, nejprve podejte do vybrané banky žádost o hypotéku a nechejte si udělat tzv. „prescoring“, který zahrnuje mj. i náhled do registrů a vyhodnocení informací z registrů, rovněž posouzení všech dalších kritérií (výše příjmů,  atd.). Při žádosti o hypotéku doporučuji využít služeb kvalifikovaného (a zkušeného!) hypotečního specialisty. Více se dozvíte ve videu níže.

>> Spustit video  <<

The post Jak si nenechat zabít hypotéku (video) appeared first on Pavla Temrová | Osobní realitní makléřka Praha.

>>   spustit video  <<

– Textový přepis videa –

Pavla Temrová: Je možné v dnešní době pořídit plnohodnotný rodinný dům za jeden milion korun nebo dokonce ještě levněji? Pokusím se najít odpověď na tuto otázku právě teď na pražském holešovickém výstavišti, kde aktuálně probíhá stavební veletrh. Pojďme na to. Důležitou otázkou není jenom metráž, samozřejmě, abychom se tam vešli, ale hlavně kvalita a bezpečnost.

Ing. Vratislav Bláha, CSc., předseda Asociace dodavatelů montovaných domů a ombudsman pro dřevostavby: Pokud chcete postavit kvalitní dům, ve kterém se budete dlouhodobě cítit dobře, tak bych řekl, že dům do jednoho milionu se postavit nedá. V současné době bych řekl, že taková nejnižší cena za dům o velikosti 80m2 – bungalov, že by mohla být okolo dvou milionů korun. Ale ty reklamní inzeráty dnes, že někdo postaví dům za milion korun jsou trošku zavádějící, protože tento dům není zcela jistě kompletně hotový, že tam chybí třeba určité výkony. A když by měl být kompletně hotový, tak za tu cenu nelze pořídit kvalitní konstrukci. Dnešní dřevostavby už se staví výhradně ve standardu nízkoenergetické domy. To už samo říká, že ta konstrukce domu a ty obvodové stěny jsou natolik dobré, že se šetří náklady na topení.

Nešetřil bych ale na materiálech, protože to máte, jako když vaříte nějaké jídlo, když máte kvalitní suroviny, jídlo je lepší, použil bych kvalitní materiály a použil bych odpovídající konstrukci té obvodové stěny, která dělá ty tepelně-izolační vlastnosti. A ta kvalita té obvodové stěny se měří tzv. koeficientem prostupu tepla – „U“. Podle mě, ten koeficient prostupu tepla by měl být někde kolem 0, 15, takže na to aby si zákazníci dali pozor. Potom se dá samozřejmě ušetřit při provozu toho domu a sice, jaký zvolí zákazník systém vytápění. V dnešní době je trend tzv. tepelných čerpadel. To tepelné čerpadlo je systém, který je sice investičně trochu náročnější, pohybuje se to nad sto tisíc korun, ale zase dlouhodobě se potom dosahuje velkých úspor za vytápění.

Pavla Temrová: Takže se na vás může obrátit i někdo, kdo nevyužívá služby některého ze členů Asociace montovaných domů?

Ing. Vratislav Bláha, CSc.: Ano, já se snažím objektivně a nezávisle, bez toho aniž bych propagoval konkrétní firmu, snažím se vysvětlit, jaké mají ty dřevostavby výhody, nevýhody a snažím se je nasměrovat, jak mají dále postupovat.

Pavla Temrová: V případě, že někdo už jedná se společností, která mu dá nabídku a ten člověk by chtěl mít jistotu, že ta nabídka není „přestřelená“, jak se říká, jste schopen mu pomoci i v tomto? Odhadnout, zdali v tom není schovaná nějaká vata?

Ing. Vratislav Bláha, CSc.:, Ano, jsem schopen se podívat na rozpočet i na smlouvu. Některá ta kritéria jsou samozřejmá. Každý by si měl získat na tu firmu reference. Každý by si měl ověřit, jak dlouho je ta firma na trhu. Doporučuji, aby si zákazník ještě ověřil nějaké certifikace. Dům, když se staví, tak se dají dělat ještě i určité testy, jestli je kvalitně smontovaný. A to nejdůležitější kritérium, které vždycky zákazníkům říkám, je, že by se při svém rozhodování o pořízení nového domu neměli orientovat pouze na kritérium cena, protože dům si kupujete na život a možná pro dvě generace, takže tam je lepší raději investovat více, připlati si něco navíc, ale mít kvalitní dům.

Pavla Temrová: Já vám moc děkuji za váš čas.

Více než tři hodiny jsem strávila setkáváním se s dodavateli nejrůznějších dřevostaveb – ať už se jednalo o roubenky, prefabrikáty a nebo třeba o skeletové konstrukce. Potkala jsem se i s těmi, kteří nabízí výstavbu typicky zděných domů. Více než polovina klientů, kteří kupují rodinný dům volí tuto cestu, je nechat si postavit hrubou stavbu a zbytek dokončit svépomocí. Ovšem to dokončení svépomocí představuje obrovské množství rizik. Jedním z těch řešení, jak ta rizika řídit, je najmout si profesionální dozor a toto svěřit odborníkovi. Pořizovací cena není všechno, velmi důležitá je i technologie výstavby. Co se týká položek, které jsme schopni ušetřit proto, abychom náš vysněný dům pořídili levněji, tak samozřejmě, můžeme ořezat kvalitu vybavení. Můžeme se spokojit s nějakými jednoduššími zařizovacími předměty. Můžeme se rozhodnout jít například do tradičnějšího typu vytápění – to všechno jsou položky, které velmi významně osekají náš budget. Ale na druhou stranu, stojí nám to zato? S ohledem do budoucna, ve srovnání s tím, než když bychom připlatili za pasivní nebo úspornější tip budovy a ušetřili posléze velmi významné peníze za vytápění? To všechno už si musíme říci v klidu a hlavně se nenechat ničím nikdy do ničeho vmanipulovat, dát si dostatek času. Tímto bych se s vámi rozloučila z holešovického výstaviště z mezinárodní veletrh dřevostaveb.

6.2. 2016

Autor: Pavla Temrová

Další příspěvky v blogu

The post Dá se koupit plnohodnotný nový dům do milionu korun? (video) appeared first on Pavla Temrová | Osobní realitní makléřka Praha.